Lyžování v Alpách

Lyžování v Alpách

Mohutné Alpy zasahují do osmi států. V srdci tohoto úchvatného pohoří se v dobách, kdy se zemská kůra pod vlastní nesmírnou vahou vrásnila, ale také bortila. Zde se vzepjal k nebi masiv Mont Blanku, nejvyšší hory Evropy. Asi už jste přečetli spoustu článků o tom jak skvělé jsou Alpy a kde všude se dá lyžovat a které lyžařské středisko je lepší než jiné. Proto jsme se rozhodli alespoň začátek webu o Alpách pojmout trochu jinak a seznámit Vás s tímto velehorským systémem netradičně.

Zasněžené štíty se lesknou na slunci a orli se nechávají vynášet teplými vzdušnými proudy stoupajícími z údolí a pátrají na úbočích po kořisti.To jsou Alpy, pohoří, které na mapě Evropy vypadá jako páteř nějakého spícího prehistorického ještěra. Na délku Alpy měří asi 1200 kilometrů, nejširší (přes 260 kilometrů) jsou mezi italskou Veronou a Garmisch-Partenkirchenem v Německu. Zvedají se od Středozemního moře nedaleko francouzského města Nice, pak se mírně stáčejí a zahrnují Monako, část Švýcarska, Lichtenštejnska, Itálie, Slovinska a Německa, načež zasáhnou i do Rakouska a zaniknou v Podunajské nížině. Alpy vznikly asi před 40-67 miliony let, kdy se s nepředstavitelnou silou střetly dvě litosférické desky (části zemské kůry) - eurasijská a africká. Obrovské tlaky způsobily, že se zemská kůra začala vrásnit a prohýbat. Horniny ležící dosud hluboko pod povrchem byly vytlačeny nahoru a vytvořily pohoří.

Dnes vypadají alpské štíty zcela jinak, než když vznikly. Alpské horniny jsou většinou sedimentární, a na okrajích proto relativně měkký pískovec a vápenec rychle zvětrávaly a podléhaly erozi. Páteř pohoří nicméně tvoří daleko tvrdší vyvřelé a metamorfované horniny a právě díky rychlejší erozi měkčích hornin vystupují dnes žuly Mont Blanku, Matterhornu a dalších štítů tak majestátně a rozeklaně. Na vzhledu Alp se podepsala i doba ledová, která skončila asi před 10 000 let. Na úbočích vyhloubily ledovce údolí, a když ustoupily, nechaly za sebou ojedinělý ráz krajiny.

Pro tuto divokou krajinu je typické podnebí s velkými výkyvy. Od jihu vane teplý středomořský vzduch, od severu studený vzduch polární. Od Atlantiku přicházejí srážky, od východu vzduch naopak suchý - v zimě studený, v létě horký. Směr větru určuje, jestli budou v Alpách bouře, či bude svítit slunce. V nadmořských výškách nad 1500 metrů vydatně sněží, sněhová pokrývka běžně dosahuje až devíti metrů. Dokonce i v údolích teploty nezřídka klesnou pod -25 °C a ve vyšších polohách ještě níž. Ještě významnějším faktorem je však kombinace nízké teploty s větrem, který může vliv chladu až zněkolikanásobit. Vědci se domnívají, že konzervaci těla pravěkého člověka ***, pohřbeného přes 5000 let ve sněhu a ledu a objeveného v roce 1991, umožnilo působení větru, slunce, sněhu a pohybu ledovce.

Proměnlivé klima vedlo k úžasné adaptaci horské flóry a fauny. S rostoucí nadmořskou výškou listnaté stromy vystřídají otužilé jehličnany, i když v ještě větších výškách nedokážou přežít ani ony. Mezi hranicí lesa a okrajem věčného sněhu se rozkládají alpages, svěží zelené louky, po nichž byly Alpy pojmenovány. Během krátkého léta se na nich pasou ovce a skot, ale zanedlouho alpages a okolní svahy opět opanují tvorové, kteří jsou na krutou zimu daleko lépe přizpůsobeni. Například bělokur horský přepeří do bílého šatu, sotva napadne první sníh; nohy má bělokur porostlé peřím - to ho chrání před chladem a také mu usnadňuje chůzi po sněhu. Bělokurové spí zahrabaní hluboko ve sněhu, který má vynikající izolační vlastnosti.

Ze zbraní a nástrojů objevených archeology v oblasti Alp je zřejmé, že tu lidé žijí už asi 50 000 let, i když o prvních obyvatelích toho moc nevíme, snad jen, že to byli kočovní lovci. Dokonce ještě i ve středověku zde lidé kvůli málo úrodným půdám a krutému podnebí žili v souladu s ročním obdobím - v létě stoupali vysoko do hor, aby využili bohaté pastviny, na zimu se vraceli do údolí. V některých odlehlých oblastech se tak žije dodnes, ale většina osad už je dnes docela jiná, protože posledních sto let Alpy zaplavují rekreanti, turisté, horolezci a dnes zejména lyžaři.

Tak lyže do ruky, batoh nazáda a vzhůru do Apl.

***
V září 1991 našli dva němečtí turisté v odlehlém průsmyku vysoko v Tyrolských Alpách tělo muže napůl zakryté sněhem, jednou rukou si zakrýval tvář a oči, jako by se chránil před sněhovou bouří. Nejprve to vypadalo, že jde o turistu nebo horolezce, který v horách zahynul někdy v uplynulých dvou stoletích; teprve později však užaslí vědci přišli na to, že je to mumifikované tělo člověka z počátků doby bronzové, člověka, který žil před více než 5000 let. Muž měřil kolem 157 centimetrů a vážil asi 55 kilogramů. Měl na sobě kožené boty, koženou blůzu a kamaše, na ochranu před chladem vystlané senem. Kamínek na koženém řemínku, který měl pověšený na krku, byl buď šperk nebo možná nějaký amulet či symbol postavení. Muž měl u sebe také loveckou výzbroj. Vědci, kteří tělo (dnes uchovávané při velmi nízké teplotě na univerzitě v Innsbrucku) zkoumali, nazvali muže Ótze podle Ótztalských Alp, kde nalezl smrt.

Nabídka lyžování v Alpách.

Alpy

Vlajka Alpy (německy Alpen, francouzsky Alpes, rétorománsky Alps, italsky Alpi, slovinsky Alpe). Název „Alpy“ resp. francouzský a latinský název „Alpes“ pravděpodobně pochází z latinského albus (bílý) nebo altus (vysoký). Dalším možným vysvětlením je keltský výraz „alp“, který označuje vysoké pohoří. Alpy jsou mohutný velehorský systém o délce téměř 1 200 km a šířce 130-220 km. Alpy začínají poblíž Ligurského pobřeží za Monakem a končí u Vídeňské pánve. Alpy se táhnou přes jihovýchodní Francii, Lichtenštejnsko, severní Itálii, Švýcarsko, jihozápadní Německo a většinu Rakouska a Slovinska.
© 2014 Zimní Alpy

Chcete si pořádně zalyžovat a ještě ušetřit? Pak zkuste najít výhodnou nabídku mezi last minute zájezdy. A co tak lyžování Rakousko nebo lyžování Francie a nebo lyžování Itálie. Alpy vás vždy a všude dokáží příjemně překvapit.